Studie dopravy Zbyňka Tichého (1991)

Studie dopravy z roku 1991, kterou zpracoval arch. Zbyněk Tichý, jeden z hlavních socialistických plánovačů města Plzně od 60. let až do revoluce, a daroval ji městu Plzni (k Vánocům).

dálnice už je v jižní trase, ve variantách KU (mezi Černicemi a Bručnou) a SU. Skutečná trasa se nakonec ještě hodně změnila a je dnes klikatější: vede dále od Starého Plzence a Radyně, dále od Černic a od Lhoty. Jediné, co odpovídá zcela přesně, je velká křižovatka s přivaděčem od Přeštic.

silnice 1. třídy vůbec nevedou centrem, ale všechny jsou na okruhu. V mapě označeno jako základní komunikační systém (ZÁKOS) města.

západní okruh: od Globusu do Radčic stejná trasa jako dnes, ale dále pokračuje blíže městu skrz sídliště Skvrňany a areál Škoda. Široká Lábkova ulice byla již od 60. let plánována jako městský okruh a postavena podle toho, a i průtah Škodovkou pochází ze stejné doby. Obojí je dodnes v územním plánu jako dopravní koridor.

východní okruh: z Bolevce až do Lobez stejné jako dnes, ale pak vede Sušickou ulicí kolem Božkovského ostrova údolím Úslavy. U Božkovského ostrova si dodnes můžete všimnout širokého koridoru, kam by se čtyřpruh vešel. Dnešní trasa opouští údolí řeky a vede podél železniční tratě.

jižní část okruhu není v obytné zástavbě Bor (Sukova, 17. listopadu), ale vede opět údolím Radbuzy, kolem Výsluní.

oba průtahy centrem stále existují, ale už jsou to jen místní komunikace. Zde eufemisticky nazvané “městská sadová třída”. Navzdory mimoúrovňové čtyřlístkové křižovatce uprostřed (Kalikovský mlýn).

na Lochotíně nová silnice pro auta paralelní s Lidickou ulicí. Těsně pod novou lékařskou fakultou, likvidace židovského hřbitova, kolem Zavadilky (tehdy ještě nezastavěná část), souběžně s elektrickým vedením 110kV.

počítá se s prodloužením Částkovy a Motýlí ulice, most přes Radbuzu do Doudlevec. To je i v dnešním územním plánu jako “rezerva”.

velmi zvláštní a agresivní výpadovka I/19 údolím Úslavy a skrz Starý Plzenec, v těsné blízkosti rotundy.

Zdroj: Státní oblastní archiv v Plzni, písemná pozůstalost Z. Tichého.