Územní plán 1988: megaprojekty

Výřez z územního plánu města Plzně z roku 1988, který ukazuje tři velké dopravní projekty a také normalizačním přístup k ochraně přírody a životního prostředí.

Dálniční obchvat D5, tehdy v severní variantě, začínal na současném přivaděči, mezi Červeným Hrádkem a Újezdem, pak kolem Bukovce a Chlumu. 800m dlouhý most přes Berounku a pak lesem nad Boleveckými rybníky a kolem Krkavce. V lese by byl 11m hluboký zářez a dálnice by šla přejít jen na několika místech. V těsné blízkosti jsou dnes chráněná území a rekreační zázemí města: přírodní park Berounka, Bolevecké rybníky, Sofronka, Kamenný rybník, Petrovka, Krkavec. Takové škody ale tehdy nevadily, nebyly tak důležité jako zábor zemědělské půdy a vojenské letiště na jihu.

Křivoklátská přehrada. Proč je Berounka, když opouští město, nakreslená tak široká? To je vzdutí přehrady, jejíž hráz je v Roztokách u Křivoklátu, je dlouhá 70 km a končí až u plzeňské čističky, na nejnižší kótě kanalizace. První studie vznikla již v roce 1911 a přehrada měla sloužit ke splavnění Berounky. V 60. a 70. letech byla zajímavá kvůli přepravě reaktorů vyráběných ve Škodovce. Lze najít i zmínku o tepelné elektrárně Dobříč, která měla zřejmě pálit uhlí z Radnické uhelné pánve a být chlazená vodou z přehrady. Dnes se místo přehrady řeší vyhlášení národního parku Křivoklátsko.

Přestavba železnice. Z Bolevce a Doubravky měly zmizet železniční tratě na Žatec a Prahu, které by nově vedly přes Jateční ulici a dále do polesí Háj, ze kterého by se stala jakási spletitá železniční křižovatka. Na místě, kde je dnes přírodní rezervace Zábělá, Malochova skalka atd.

Zajímavé je, že v roce 1988 byly už všechny tři projekty odpískané a v územním plánu byly jen jako jakási rezerva. Jižní varianta D5 začala vznikat už v roce 1982. Plány na přehradu byly definitivně opuštěny v roce 1976. A dráhy zjistily už začátkeom osmdesátých letech, že na rozsáhlé investice a přestavby nemají peníze.

Zdroj: Archiv města Plzně