Městský okruh Zborovská/Klatovská (1926-2026)

Městský okruh Zborovská/Klatovská a železniční podjezd Samaritská. Nápad starý 100 let, který je dnes opět živý. Pojďme se podívat na jeho historii.

1926: Regulační plán města Plzně od Vladimíra Zákrejse navrhuje nové propojení Bor od náměstí Míru přes most až na Slovany. V místech dnešní křižovatky u transfuzní stanice byla tehdy jen křižovatka polních cest. Třída E. Beneše v těchto místech ještě neexistovala a není ani navrhována, zřejmě autoři věděli, že úrovňové křížení není možné. Hlavní ulicí ve směru sever-jih je Arbesova.

Před transfuzní stanicí je malé obdélníkové náměstí a za mostem na Slovanech přijíždíme také na náměstí, možná s pomníkem či se sochou, než se rozjedeme do okolních ulic. Tento plán je z doby před-automobilové, s nepravidelnou sítí ulic a bez kapacitních okruhů a magistrál. Dnes působí téměř idylicky.

1949: Po válce je vše jinak, přichází funkcionalistické město Jindřicha Kriseho a Františka Sammera, s autodráhami a rozvolněnou zástavbou. Na náměstí Míru je rondel (jeden z mnoha), dále křižovatka s Arbesovou a mimoúrovňová ypsilonka. Jasně vidíme železniční podjezd, další mimoúrovňovou křižovatku se Zborovskou a most před Radbuzu. Toto je městký okruh, který pak dále pokračuje Motýlí a Částkovou ulicí k dalšímu rondelu na Slovanech.

1988: Poslední komunistický územní plán od týmu vedeného Hynkem Gloserem. Hlavní realizací z této doby je křižovatka u Jána a na plánu vidíme podobné věci i na Borech. Maximalistický městský okruh z Borských polí až na Slovany, křižovatka s tř. E. Beneše a se Zborovskou a napojení přes most a Motýlí ulici.

2026: Na nejnovější studii vidíme, že je křižovatka 17. listopadu/E. Beneše nápadně podobná verzi z roku 1988. Megalomanská verze je značně osekaná, ale jedno zbývající rameno zůstalo téměř beze změny. Vyústění do Zborovské ulice je úrovňové a s mostem přes Radbuzu se zatím nepočítá. Ale v současném územním plánu stále je, jako rezerva.

Zdroj: Archiv města Plzně, mapová sbírka, mapy M2862, M3156 a M3740.