Category: Plzeň

Parkovací domy na Severním předměstí: nerealizovaný projekt z roku 1981. Na sídlištích Lochotín, Bolevec a Košutka mělo být postaveno cca 10 parkovacích domů, které měly sloužit zároveň jako kryty civilní obrany.

Pozoruhodná je jejich kapacita: 8 pater, dvě křídla po 60 stáních, celkově pro téměř tisíc aut. Dvakrát větší než např. parkovací dům na Rychtářce. I velikost jednotlivých stání je velkorysá: splňují dnešní standardy, a zatímco do mnohých starších parkovacích domů se dnešní velká auta těžko vejdou, sem by i vaše SUV bez problémů zajelo.

Toto téma je dodnes aktuální: většina ploch je stále volných, slouží jako normální parkoviště, a platné projekty regenerace sídlišť s parkovacími domy stále počítají.

Zdroj: Archiv města Plzně, fond Útvaru hlavního architekta

Studie dopravy z roku 1991, kterou zpracoval arch. Zbyněk Tichý, jeden z hlavních socialistických plánovačů města Plzně od 60. let až do revoluce, a daroval ji městu Plzni (k Vánocům).

dálnice už je v jižní trase, ve variantách KU (mezi Černicemi a Bručnou) a SU. Skutečná trasa se nakonec ještě hodně změnila a je dnes klikatější: vede dále od Starého Plzence a Radyně, dále od Černic a od Lhoty. Jediné, co odpovídá zcela přesně, je velká křižovatka s přivaděčem od Přeštic.

silnice 1. třídy vůbec nevedou centrem, ale všechny jsou na okruhu. V mapě označeno jako základní komunikační systém (ZÁKOS) města.

západní okruh: od Globusu do Radčic stejná trasa jako dnes, ale dále pokračuje blíže městu skrz sídliště Skvrňany a areál Škoda. Široká Lábkova ulice byla již od 60. let plánována jako městský okruh a postavena podle toho, a i průtah Škodovkou pochází ze stejné doby. Obojí je dodnes v územním plánu jako dopravní koridor.

východní okruh: z Bolevce až do Lobez stejné jako dnes, ale pak vede Sušickou ulicí kolem Božkovského ostrova údolím Úslavy. U Božkovského ostrova si dodnes můžete všimnout širokého koridoru, kam by se čtyřpruh vešel. Dnešní trasa opouští údolí řeky a vede podél železniční tratě.

jižní část okruhu není v obytné zástavbě Bor (Sukova, 17. listopadu), ale vede opět údolím Radbuzy, kolem Výsluní.

oba průtahy centrem stále existují, ale už jsou to jen místní komunikace. Zde eufemisticky nazvané “městská sadová třída”. Navzdory mimoúrovňové čtyřlístkové křižovatce uprostřed (Kalikovský mlýn).

na Lochotíně nová silnice pro auta paralelní s Lidickou ulicí. Těsně pod novou lékařskou fakultou, likvidace židovského hřbitova, kolem Zavadilky (tehdy ještě nezastavěná část), souběžně s elektrickým vedením 110kV.

počítá se s prodloužením Částkovy a Motýlí ulice, most přes Radbuzu do Doudlevec. To je i v dnešním územním plánu jako “rezerva”.

velmi zvláštní a agresivní výpadovka I/19 údolím Úslavy a skrz Starý Plzenec, v těsné blízkosti rotundy.

Zdroj: Státní oblastní archiv v Plzni, písemná pozůstalost Z. Tichého.

Lékařská fakulta v Plzni na Borech? V říjnu 1945 byla dekretem prezidenta Beneše zřízena pobočka lékařské fakulty v Plzni a ještě ten samý měsíc proběhla architektonická soutěž na zastavovací studii univerzitní čtvrti na Borech, v místě dnešního sídliště. Čtvrť se měla jmenovat “Purkyňov”.

V přípravných pracích se už dále nepokračovalo a v roce 1948 vznikl návrh nového územního plánu pro Plzeň, který rozvrhl město téměř přesně tak, jak ho známe dnes, a který umístil lékařskou fakultu a fakultní nemocnici na Lochotín. Ta se začala stavět až po dalších 30 letech a staví se vlastně dodnes.

Zdroj: Architektura ČSR, ročník 1947. Dostupné v Národní digitální knihovně na ndk.cz.

Podrobná studie plánu severního předměstí z roku cca 1971, předtím než se začalo cokoliv stavět. V dnešní realitě je mnoho věcí jinak: najdi 100 rozdílů!

Nepřehlédněte zejména:

alternativní trasa dálnice D5, nakreslená tečkovaně, údolím Mže blízko centra. Střed Újezda, kostel sv. Jiří, ČOV, pivovarské studny, pod Všemi Svatými, exit u Kalikovského mlýna, …

dopravní uzel v Lochotínském parku. Dva tunely, paralelní vedení státních silnic, Císařský sál není zbourán.

velké sídlištní centrum západně od křižovatky Karlovarská/alej Svobody. Zde měly být úřady, poliklinika, knihovna, obchodní dům. Tento projekt zcela zanikl, nepostavilo se z něho nic.

v nivě Mže je nakreslena spousta sportovišť a občanské vybavenosti. Oddechový park před ZOO, městská hala (na místě dnešního Kauflandu), dostihová dráha, golfové hřiště, přístaviště pro motorové čluny.

na Mikulce je vyhlídková restaurace “Mikulka”, na svahu dolů k Boleváku opět sportoviště a občanská vybavenost.

železnice do Prahy je přeložena z Doubravky do oblasti u ČOV a Prioru.

severní trasa dálnice protíná Senec, nenamáhá se ho objet.

Originál plánu je 220x140cm velký a je uložen ve Státním oblastním archivu. Digitalizovaný se všemi podrobnostmi a legendou má velikost 20000x12000px.

Studie dopravních vztahů v plzeňské aglomeraci, rok 1974. Za povšimnutí stojí:

• dálnice D5 v severní variantě: mezi Chrástem a Dýšinou, Druztová, Senec, Orlík, Krkavec, Město Touškov, most přes Mži,další most u Stříbra, kolem něho severně.
• průtahy silnic 1. třídy přes centrum v plné palbě, superkřižovatka u Kalikovského mlýna.
• Lidická a Karlovarská nejsou silnice 1. třídy, rozvětvení je širší, přibližně Kotíkovská a Pod Stráží.
• městský okruh na trase alej Svobody (FN měla být na okruhu) — Nad Feronou — Pecihrádek — Masarykova — Částkova — Motýlí — 17. listopadu — Sukova — Karlov — průtah Škodovkou — Radčice
• rondel na Roudné nikdy neměl významnější funkci a ani neměl mít, plán na dálnici zde měl jen jepičí život
• významný vnější (aglomerační) okruh, přibližně na trase silnice 180 a dnešního dálničního obchvatu
• civilní letiště v Líních

Zdroj: Miloslav Sýkora, Zbyněk Tichý, Plzeň — založení a stavebně historický vývoj, Architektura ČSR 7/1974. Dostupné v Národní digitální knihovně na ndk.cz.

Studie přestavby centrální části Plzně ze 60. let. Kromě historického jádra měla být veškerá ostatní zástavba zbourána (protože je neekonomická, hygienicky závadná a nevyhovující) a nahrazena moderním zářícím zahradním automobilovým městem. Průtah I/5 přímo centrem města, mimoúrovňové superkřižovatky u Kalikovského mlýna a Americká/Klatovská.

Autorem je architekt František Sammer, žák Le Corbusiera a autor mj. sídliště na Slovanech a Lochotínského amfiteátru.

Docela velká část byla vlastně realizována: most gen. Pattona, Tyršova ulice, křižovatka u Jána, podchod u nádraží, přemostění nádraží, most Milénia.

Zdroj: archiv ÚKR a fascinující bakalářská práce Daniely Slepičkové.